Píšu Ti tento dopis, protože chci abys věděla co se ve mně ve skutečnosti děje a co si myslím o té historii toho, co se mezi námi událo.
Nevím jak moc jsem pro Tebe byl důležitý nebo jak důležité pro Tebe bylo přijet do Německa, snad se to od Tebe ještě dozvím.
Právě's mi zrovna moc neukázala, že bys měla ze mě radost, jak jsem tě v Günzburgu vyzvedl, proto jsem se choval tak skepticky.
Musíš vědět, že jsem strašně nedůvěřivý člověk proto už jsem si zažil spoustu špatných zkušeností, což ovšem neznamená, že bych měl předsudky.
Myslím že velkým problémem bylo porozumnění, že jsme nebyli nikdy o samotě a že jsem na Tebe neměl čas, protože jsem si nemohl vzít žádnou dovolenou.
Moc jsem o tom všem přemýšlel a dospěl jsem k názoru že člověka kterého tolik ctím, se nemůžu přece tak snadno vzdát.
Znamenáš pro mě opravdu moc, myslím to teď vážně, musím na Tebe ustavičně myslet a nemůžu a nechci na Tebe prostě zapomenout.
Budu opět 26.6. a 27.6. v Plzni, když budš chtít můžem se tam setkat a příjemně se zajít někam najíst nebo něco vypít.